O projektu

Zastavěnost: Celková plocha dotčených pozemků je větší než 200 000 m². Silnicí jsou pozemky rozděleny na dva územní celky, severní a jižní o přibližně stejné velikosti. Zástavba je limitována zejména vysokotlakým vodovodem a dálnicí (stávající vedení VN bude v budoucnu přeloženo). Obě tyto stavby mají rozsáhlé ochranné pásmo, ve kterém nelze umisťovat stavby. Dále jsme, z  hlediska územního plánu, limitováni koeficientem zeleně, který požaduje zachování 40% zelených ploch.

Při dodržení všech těchto limitů, není příliš možností jak území smysluplně a funkčně zastavět. Vznikla proto základní zastavovací situace, která umisťuje dvě haly v severní části a dvě haly v jižní části. Celková zastavěná plocha je cca 70 000 m². Projekt je do krajiny zasazen tak, aby nepůsobil rušivě, zachoval pohled na město a zároveň pracoval s vyrovnanou bilancí zemin. Tím pádem garantujeme, že většina zeminy bude umístěna zpět v této lokalitě, s minimálním odvozem a skládkováním.

Doprava: Sjezdem od dálnice D3 je veškerá doprava vedena místní komunikací, která vede paralelně s dálnicí a je primárně určena pro obslužnost průmyslové zóny. Dopravní napojení z ulice Petra Bezruče je zpracováno dopravním specialistou, který pro tento případ navrhl kruhový objezd, který zajišťuje příjezd k oběma částem navrhované průmyslové zóny a s tímto dopravním řešením souhlasila i Policie ČR. Jelikož budovaným železničním koridorem dojde ke zrušení stávajícího přejezdu na ulici Petra Bezruče, nebude nadále tato ulice, respektivě navrhovaná průmyslová zóna přímo propojena se samotným městem Soběslav. Předpokládáme, že i tato skutečnost zcela eliminuje vjezd automobilové dopravy od průmyslové zóny směrem do města. Samotná obslužnost jednotlivých hal je tvořena páteřní komunikací, s následným napojením na areálové komunikace a parkoviště. Součástí projektu bude i nový přístup pro pěší s cyklostezkou s následnou návazností na příjezd do obce Chlebov. Dopravní projekt pracuje s počtem osobních a nákladních automobilů které určuje norma, i když naše představy a požadavky, vycházející z běžných čísel areálů v praxi provozovaných, jsou násobně nižší. Pro tyto počty je také navržena doprava v klidu, kterou je nutno celou vypořádat v našich areálech proto, aby nedoházelo k zácpám na veřejných komunikacích.  

Zeleň: většina zeleně je záměrně koncentrována do dvou lokalit. V Severní části je navržen lesopark, v jižní části pak zeleň doplňuje nově vzniklé zádržné poldry-rybníčky. Takové řešení se jeví jako optimální, zejména z důvodů využitelnosti zeleně veřejností (předpokládá se zejména využití zelených ploch zaměstnanci areálu, díky poloze projektu nepočítáme s pohybem běžných obyvatel). Pokud umístíme zeleň do areálu v podobě stromů v parkovišti přímo do areálu, bude  sice zastavovací situace vypadat „zeleněji“, ale užitek pro veřejnost bude minimální. Počítáme s tím, že jednotlivé areály budou oploceny a pod trvalým dozorem.